Dlask jalovcový (Mycerobas carnipes)

Popis druhu

Jedná se o 22–24 cm velkého ptáka poměrně silné konstrukce se silným zobákem. Dospělého samce lze lehce rozeznat od samice. Mladí ptáci se podobají samici, ale o tom až později.

Poddruhy

Dlask jalovcový má nejčastěji uváděné dva poddruhy.
M. c. speculigerus (Brandt, 1841), který je menší a barvy jsou světlejší a nominátní forma m. c. carnipes (Hodgson, 1836). Areál výskytu tohoto dlaska je velmi rozsáhlý. Udává se až 3 250 000 km2. Poddruh m. c. speculigerus se vyskytuje na pomezí Turkmenistánu a Iránu od Břehů Kaspického moře k západní hranici Afganistánu.
Někdy se udává i třetí poddruh m. c. merzbacheri (Schalow, 1908), s výskytem v Kazachstánu a v severozápadní Číně

mapa dlask 

Výskyt v přírodě

Severní část výskytu m. c. carnipes ohraničuje od jihovýchodního Kazakhstánu západní Mongolsko. Jižní část výskytu pak střední Afganistán, nejsevernější část Pakistánu a Indie, dále pak Nepál. Východ pak od Afganistánu k centrální Číně. V tomto prostoru je Tamírská pánev a Velký Himaláj, ve kterých se nevyskytuje.

Způsob života v přírodě

Ptáci žijí ve vysokohorském prostředí Altaje, Ťan Šanu, Pamíru a Himaláje nejčastěji v létě od 1900 do 2500 m.n.m. Byl však pozorován i ve výšce 4600 m.n.m. Krajinu podle různých zdrojů tvoří z části jalovcový porost, jehož plody a klid jsou tím co je asi láká do kopců.
V zimních měsících (od října) ptáci sestupují a tvoří menší skupiny. Jsou pravidelně pozorování třeba v Alma–Atě. Jejich potravu pak z velké části tvoří hloh a šípek. Nástupem jara se opět vracejí do vyšších pásem, kde pak tvoří páry.
Hnízdní sezóna začíná někdy v květnu a končí v červenci. Obvykle je to jenom jedna snůška, která čítá od dvou do pěti vajec. Po neuspěšném hnízdění může následovat ještě jedno. Hnízda staví samice ve výšce od 1 do 17 - ti metrů v jalovci nebo smrku a ne blíže než 100 m od sebe. Vejce jsou zahřívaná téměř výhradně samicí po dobu 14 - 16 dnů. Mladí jsou krmení zpočátku jenom samicí, samec krmí samici na hnízdě a později začíná krmit i mladé. Asi po třech týdnech mladí ptáci opouštějí hnízdo a asi další 14 dnů do jejich osamostatnění je přikrmuje hlavně samec.
Tolik obecně. Na to v jak velkém areálu se druh nachází je poměrně málo informací zveřejněno. Většinou se jedná ještě o opakování již použitého a taky já jsem udělal podobně tenhle výcuc. Nikdy jsem nebyl ve výše uvedených oblastech a tak snad čtenář promine možné nepřesnosti.

Chov v zajetí

Do Evropy se ptáci sporadicky dostávají z pozdně podzimních odchytů z oblastí v Uzbekistánu a Kazachstánu pravděpodobně přes Rusko. Pro menší zájem o tyto ptáky u nás, končí většina nabízených ptáků na západ od nás. Pro zajímavost uvedu, že cena páru nabízeného v Moskvě byla 2500 Rublů. Tyto informace jsou veřejně dostupné. Cena ptáků v Evropě je pak několikanásobně vyšší. Obvykle je to něco mezi 500 a 600 EUR, odchovy jsou někdy ceněné ještě více. Jelikož se jedná o čistě asijské ptáky nevyžadují žádnou registraci držení.

Sám jsem se k tomuto druhu dostal náhodou. Měl jsem nějaké dlouhoocasé hýly, kterým, podle mého, nedělalo naše klima dobře. Léto a zimu zvládali bezvadně, ale vlhké jaro a podzim jim evidentně nesedělo. Ptáky můžu mít venku nebo v pokojové teplotě, nic mezi tím. Tak jsem je vyměnil za pár dlasků jalovcových a pár hýlů šedavých. Myslel jsem, že to budou vhodnější druhy pro celoroční venkovní chov. Jak se ukázalo později měl jsem jenom 50 -ti procentní úspěch. Dlasci zvládají naše podmínky velmi dobře. Obsolety jsem musel druhým rokem zimovat doma a to jim taky moc nesvědčí, ale o tom jinde.

Dlaskové jsou ve venkovních voliérách samostatně po páru. Voliéry jsou veliké cca 3 x 2 x2 m se střechou a ze tří části jsou opatřeny pevnou stěnou. V mimohnízdní době jsou to ptáci celkem nekontaktní, samec si nevšímá samice a opačně. Jeden čas jsem je měl dohromady i s lichou samicí hýla mexického a naprosto bez problému. Zdá se, že k ostatním i podstatně menším druhům jsou tolerantní. Hlasově se moc nepředvádějí pokud jsou v klidu. Pokud uvidí nebo uslyší soudruhy :-), začnou se poměrně hlasitě ozývat a něco si vyříkávají. Nevím co, ale zní to jako přidušená vrána.

První sezóna

První pár zahnízdil koncem května 2013. Samice postavila velmi rychle hnízdo mezi smrkovými větvemi, ze kterých jsem udělal malé houští. Snesla tři vejce a seděla velmi pevně. Obecně jsou odchytoví ptáci plašší než odchovaní a proto mne udivilo, že samice seděla na hnízdě i když jsem byl od ní na půl metru. Vejce byli bohužel prázdné. Svoje ptáky nechávám sedět i na prázdných vejcích po celou dobu inkubace, až pak je odeberu. Dělám to proto, že mám dojem, že hned následující snůška by mohla být vyčerpávající a taky by nemusela být dobře oplozená jako ta první. Po odebrání prázdných vajec do týdne začala opět snášet. Snesla tři vejce a všechny tři byli oplozené. Po 15 dnech se vylíhli první dva mladí dlasci a další den ještě jeden. Ten byl nejslabší a uhynul po pár hodinách. Ti zbylí dva vydrželi pár dnů, mám dojem, že samec krmil špatně samici a ta následně špatně krmila mladé. Pravda bude ale taková, že já jsem nepřipravil vše co potřebovali. 

Druhá sezóna

Začátek byl o něco později. Ptáci zahnízdili až v poslední dekádě června. Opět tři vejce a z toho dvě byli oplozené. Mladí se vylíhli po 15 dnech a od prvního dne bylo vše jinak. Samec poctivě krmil samici a mláďata prospívala. Asi desátý den jsem kroužkoval, zvolil jsem 4,5 mm kroužek a jak se ukázalo později je to špatně. Jsou velké. Správně to bude něco mezi 3,5 a 3,8 mm. Před tím, jsem je raději olepil papírovou páskou aby tolik ta zelená barva nesvítila, bál jsem se aby samice v domnění, že čistí hnízdo nevyházela mladé. Kolem 18 dne již pár mladých postával na okraji hnízda. Jak už to bývá tak v těch dnech střídal pekelné horko déšť a chlad. Vše ale dobře dopadlo a rodiče dovedli mladé až k samostatnosti. Už krátce po kroužkování jsem si všiml drobných rozdílů v barvě i konstituci mladých. Byl jsem si skoro jistý, že mám pár. Smál jsem se tomu, že v Německu dělají testy DNA k určení pohlaví. Stačí se pořádně podívat, říkal jsem si. Pokud by byli ptáci stejného pohlaví asi bych si ničeho nevšiml. Domnělá samice byla zvídavější a jasně dominovala ve všem proti domnělému samci. Kluci jsou prostě línější. Postupem času se barevné rozdíly vytratili a oba se poměrně věrně podobali samici. Až letos koncem jara začal domnělý samec získávat černé pírka na prsou, jsou to jenom náznaky a pokud bych ty ptáky viděl na burze nebyl bych si jistý ani dnes. Pravdou je, že samec je už teď o něco větší a hlava je hranatější větší a dominantnější je u krmítka on. V současné době jsou mladí společně se již zmíněnou samicí hýla mexického.

Třetí sezóna

Ještě nezačala a už jsem přišel o chovnou samici. Netuším jak byla stará, ale dorazilo ji vlhké studené počasí. Přece jenom ve vyšších horských oblastech není tolik breberek v ovzduší. Povedlo se mi v červnu koupit jinou, již odchovanou samici v Holandsku, ale zatím se nic neděje a bojím se, že letos už nic dít nebude. Vloni jsem si pořídil ještě jeden pár z Bavorska, ale zatím taky jenom hezky vypadají. Každý den není svátek.

Je zajímavé, že samci vypadají téměř identicky, ale u samíc jsou drobné rozdíly. Možná to bude tím, že jedna je z odchytu a druhá je již odchov. V současné době mám tři páry.

Krmení

Svoje dlasky krmím směsí od firmy Blattner nebo Hungenberg určenou pro dlasky. Pokud zrovna nemám tak namíchám podobnou s tím, že vynechám to co nežerou. Směsi obsahují poměrně dost semence, kardi, slunečnice, trochu jalovce, ten kupuji a přimíchávám zvlášť, stejně tak hloh a sušené šípky. Celoročně dostávají mražené nebo čerstvé šípky, hloh a taky zelený hrášek. Jeřabiny brali jenom ze začátku a teď už je neberou, zfajnověli. Zvláštním způsobem pojídají šípky, jalovec, třešně nebo hloh. Vůbec je nezajímá dužina, ale jenom semena a pecky. Chytnou do zobáku šípek a odletí si jej někam zpracovat. Odloží jej na bezpečné místo a postupně z něj vyzobávají semínka a nakonec tu dužinu odhodí. Jednou jsem jim koupil rovnou šípkové semeno očištěné od dužiny, ale to jim moc nejede. Ale chápu je, mám taky raději řízek než karbanátek. V době krmení mladých přidávám vaječnou míchanici s trochou plesnivců, které si jinak ani nevšimnou, spíše pro pocit abych něco nezanedbal. Ze zeleného krmení dávám žabinec a když není tak brokolici. Samozřejmě radost jim udělá cokoliv s peckou, i když výjimky existují. Třešeň jo dřišťál ne. Naštěstí plody bezu a aronie ignorují, nemusím tak často lakovat.

Zajímavosti

V horkých letních dnech se ptáci nakloní na stranu a načepíří peří. Když jsem to viděl prvně myslel jsem, že jsou po mrtvici a, že z toho dostanu mrtvici taky. Oni takhle ale regulují teplotu. Viděl jsem tenhle způsob větrání jak u odchycených tak odchovaných ptácích. Když je velke teplo tak vezmu hadici a kropím voliéry i ptáky, bez ohledu zda sedí na vejcích nebo ne.